close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
chceme pomoct týraným zvířatům mají právo žít!!!!

psí nemoci-torze žaludku

7. července 2011 v 22:24 | kikina
TORZE ŽALUDKU:
Přetočení žaludku neboli torze je jedno nejzávažnějších smrtelných nebezpečí, které psům hrozí. Pokud totiž nejsou během krátké doby operováni, umírají. Jak vlastně poznáte, že se psovi přetočil žaludek? A dá se torzi nějakým způsobem předcházet?
Přesné příčiny vzniku nejsou plně známy, ale některé důležité faktory ano. Přetočení žaludku je pravděpodobně podmíněnégeneticky, do hry však vstupují i rizikové faktory (pohyb po krmení, nevhodná strava), ale i souhra všech faktorů a nešťastných náhod.
Pro představu
Torze žaludku je akutní stav s úmrtností kolem 30 - 40 %. K úhynu dochází nejčastěji následkem selhání kardiovaskulárního systému. Mnoho lidí nemůže pochopit, jak se žaludek přetočí, proto uvádíme zjednodušený popis. Pes má žaludek umístěný horizontálně. Můžete si ho představit jako balón upevněný ve dvou bodech v horizontální rovině. Když je naplněný a začne se hýbat, velmi lehce se přetočí a tím se zauzlují jeho konce.
Ohrožena jsou především velká plemena psů. Existuje názor, že ke vzniku torze přispívá "volné" zavěšení žaludku, který se může za určitých okolností otočit kolem své osy. Krmení, které se dostane do žaludku, vytvoří plyny, čímž se jeho objem enormně zvětší a při pohybu se pak může žaludek otočit. Kvůli zaškrcení velkých cév se sníží krevní tlak, organismus je nedostatečně zásobován kyslíkem, dochází k šoku krevního oběhu a znemožnění peristaltiky. Kromě toho mohou odumřít části žaludeční stěny.
K přetočení žaludku dochází většinou několik minut až několik hodin po krmení. Jestliže psi bývají krmeni pozdě večer, pak majitel symptomy nezaznamená, protože prostě spí. Z tohoto důvodu se doporučuje (pokud pes nemá pelech v ložnici páníčků), nepodávat mu větší množství krmení po 18. hodině.
Rizika
Hlavní nebezpečí představuje potrava, ze které se ve velké míře tvoří kvasnými procesy plyny. Bylo prokázáno, že pokud je pes krmený granulemi, ve kterých je více obilovin a málo kvalitních bílkovin, je riziko přetočení žaludku mnohem vyšší. Proto se vyvarujte podávání levných marketových krmiv a rovněž granulí, ve kterých převažují rostlinné bílkoviny. Stejně tak dávejte pozor na množství vypité vody po jídle. I když je psovi podávána kvalitní potrava, při zvýšeném příjmu tekutin (když je břicho přeplněné a pes se následně pohybuje a skáče) se riziko torze několikanásobně zvyšuje. Další vlivy, které přetočení ovlivňují, jsou anatomické predispozice. Ohrožena jsou především velká plemena psů s úzkým a hlubokým hrudníkem, například irský vlkodav, německá doga, německý ovčák, dobrman, labradorský retrívr, baset atd. Mezi další rizika patří: hltání potravy, při které pes polyká větší množství vzduchu; stres při krmení; zvracení; porucha průchodnosti trávicího traktu atd.
Jak ji poznáte?
Jestliže se žaludek přetočí, nemůže se jeho obsah pohnout ani dozadu, ani dopředu. Dochází k tvorbě dalších plynů a potíže se ještě zhoršují. Mezi nejčastější příznaky patří zvětšování objemu břišní dutiny, zaujímání nepřirozených poloh, nahrbený postoj, neklid, neúspěšné snahy o zvracení, zvýšené slinění, které je doprovázené i projevy šoku (zrychlený dech, zrychlená srdeční činnost, bledost sliznic).
Uveďme si jednotlivé příznaky tak, jak následují za sebou: zvětšení objemu břicha, na pohled ztuhlé břicho, které je posléze bolestivé na dotyk, zvracení pěny nebo tekutiny, neúspěšné pokusy o zvracení, zrychlené polykání, nadměrné slinění, zrychlené dýchání, nadměrné pití, nechutenství, červené nebo bledé dásně (ne přirozeně růžové), nahrbený postoj ve stoji nebo v leže, leh či sed v nezvyklých polohách, pozice, při které je předek při zemi a zadek nahoře, svíjení se, vyhledávání skrytých míst, nepřirozeně klidné chování, apatie. Je nutné podotknout, že příznaky následují rychle za sebou. Při jakémkoliv podezření na přetočené žaludku je proto nutné urychleně vyhledat veterinární pomoc. Čím víc času uběhne do operace, která může psovi zachránit život, tím horší bude prognóza. Pro potvrzení či vyloučení torze se provádí rentgenové vyšetření, je to jediná spolehlivá diagnostická metoda. Nezapomeňte, že toto onemocnění se bez chirurgického zákroku nevyléčí! Jako prevence možného opakování se provádí tzv. gastropexe, kdy se stěna žaludku trvale fixuje k břišní stěně.

Prevence
Uvádíme nejčastější opatření, která doporučují veterinární lékaři a chovatelé:
Snažte se psovi zabránit, aby krmení zhltnul ve spěchu. Máte-li více psů, podávejte jim krmivo raději odděleně. Misky s vodou a krmením umístěte do výšku hrudníku, ne na zem. Krmnou dávku rozdělte do několika porcí, to platí obzvlášť pro velká plemena, kde je riziko přetočení žaludku mnohem vyšší. Ráno například předložte psovi 1/3 denní porce a k večeru zbylé 2/3. Minimálně dvě hodiny (spíš tři) po jídle by měl pes být v naprostém klidu. Skákání, běhaní a další skotačení je prostě tabu. Psa se snažte navyknout na nezbytný odpočinek po jídle, stejně tak ho nekrmte několik hodin před jízdou autem. Nekrmte ani krátce po výrazné pohybové aktivitě, s podáním žrádla raději hodinku počkejte. Snažte se omezit příjem většího množství vody. Na delších vycházkách mějte s sebou vždy vodu i pro psa a nabízejte mu ji pravidelně v menších dávkách. V případě krmení granulemi je třeba vybrat kvalitní značku, kde celkový obsah bílkovin není nastavován bílkovinami rostlinného původu, které jsou pro psa špatně stravitelné. Granule je vhodnější podávat namočené. Stačí je zalít teplou vodou, aby nabobtnaly (ovšem neměla by se z nich stát kaše). Toto doporučení je důležité hlavně při krmení velkých plemen. Nikdy nezkrmujte už nakvašenou potravu. Krmení se znehodnocuje a kvasí například v případě, kdy pes nedojí namočené granule nebo vařenou stravu a nechá se mu v misce celý den. Obzvlášť v létě, pokud necháte stát déle namočené granule například se zeleninovým vývarem, můžou se ve větší míře tvořit plyny. Nedoporučuje se ani míchat granule s masem, rýží, těstovinami apod. Nikdy nekupujte krmiva vystavené přímému slunečnímu světlu. Udává se, že zkažený tuk v granulích je dalším rizikovým faktorem vzniku torze.
Staré časy
Mnoho chovatelů (i veterinářů) zastává názor, že za zvýšený výskyt případů torze žaludku může novodobý trend, kdy jsou psi krmeni převážně granulovanými krmivy. Říká se, že v době, kdy ještě žádné granule neexistovaly, nevyskytovaly se ani případy psů s přetočenými žaludky (nebo alespoň v omezené míře). Jedním z vysvětlení může být to, že klasická strava obsahuje značné množství vody, a proto má i odpovídající hmotnost. Ta při trávení zatěžuje celý závěsný aparát žaludku, který je upevněný v dutině břišní a který je tvořený tkáněmi, jež se tréninkem v podobě krmení zpevňují a udržují si tak svou pružnost. V dnešní době, kdy je převážná část psí populace krmena granulemi, dostává psí žaludek podstatně méně vážící potravu, a proto je závěsný aparát mnohem méně trénovaný. Náchylnost k přetočení pak stoupá s věkem psa, kdy "tkáňové držáky" žaludku ztrácejí svou pružnost. Suché granule navíc představují nefyziologickou potravu, která psa nutí k pití nadměrného množství vody. Ale samozřejmě za vše nemůžou jen granule, i psovi, který je krmen klasicky, se může přetočit žaludek. A netýká se to jen velkých plemen, i jezevčík může skončit na operačním sále… Ale ani striktním dodržováním všech doporučení nikdy nebudete mít jistotu, že vašemu psovi torze nehrozí, proto je vhodné být informován o příznacích. Stejně tak mějte v záloze připraven i kontakt na zkušeného veterináře, který je ochotný operovat v jakoukoliv denní či noční dobu.
Mějte na paměti:
- torze může psa postihnout v jakémkoliv věku.
- omezte pohyb psa před a hlavně po nakrmení
- krmte raději větší množství menších dávek než jednu velkou
- zamezte stresu během krmení
- včas vyhledejte lékařskou pomoc při objevení příznaků torze


 

psí nemoci

7. července 2011 v 22:22 | kikina
co dělat při otravě psa??
Může se to stát i vašemu mazlíčkovi, proto je lepší být připraven a vědět, co v krizové situaci dělat…
V případě otravy psa vždy kontaktujte svého (nebo nejblíže dostupného) veterinárního lékaře. Poradí vám, jaké můžete sami provést opatření před odjezdem na veterinu a zároveň díky telefonátu bude veterinář připraven na váš příjezd. V mobilním telefonu proto mějte uložen jeho kontakt, případně telefonní číslo na veterinární kliniku, která má nonstop službu s možností okamžité hospitalizace. Zajistěte jakýkoliv materiál, který by mohl napomoci při diagnostice otravy (u chemických přípravků - obal, etiketu; u léků - nejlépe celé balení se zbytkem léků i krabičku s příbalovým letákem; vzorek rostliny - v případě stromu nebo keře celou větvičku s listy, pokud je to možné tak i s květy nebo plody, nebo případně celou rostlinu; vzorek zvratků či průjmovité stolice, jestliže má již zvíře zdravotní potíže.)
Při rozhovoru s veterinářem uveďte, jaké má pes příznaky, kdy se objevily a jaká opatření již byla provedena. Pokud to víte, sdělte jaká látka je příčinou otravy. Nezapomeňte uvést zda zvíře trpí nějakou chronickou nebo akutní nemocí a zda užívá nějaké léky.
Potřebné vybavení pro první pomoc:
- dostatek vody
- přikrývky (proti prochladnutí)
- lékárnička (měla by obsahovat především nůžky, pinzetu, teploměr, chirurgické rukavice, injekční stříkačku, peroxid vodíku, živočišné uhlí, sterilní obvazy atd.)
První pomoc podle typu toxické látky:
Při nadýchání žíravinou (platí pro látky, které vyvolávají otok plic)
Rychle dopravte postižené zvíře na čerstvý vzduch, nenechte ho chodit! Podle situace lze doporučit výplach tlamy, případně čenichu vodou, zajistěte postižené zvíře proti prochladnutí a okamžitě ho transportujte k veterinárnímu lékaři!
Při zasažení očí žíravinou
Ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím). V žádném případě neprovádějte neutralizaci! Výplach provádějte 10-30 minut od vnitřního koutku k zevnímu, aby nebylo zasaženo druhé oko, zajistěte co nejrychleji lékařské ošetření
Při styku žíraviny s kůží
Zasažená místa oplachujte proudem pokud možno vlažné vody po dobu 10-30 minut; nepoužívejte kartáč, mýdlo ani neutralizaci. Poleptané části kůže překryjte sterilním obvazem, na kůži nepoužívejte masti ani jiná léčiva. Zvíře přikryjte, aby neprochladlo, podle závažnosti situace a rozsahu poškození zajistěte lékařské ošetření.
Při požití žíraviny
Nikdy nevyvolávejte zvracení, protože hrozí nebezpečí dalšího poškození zažívacího traktu (protržení jícnu i žaludku)! Okamžitě vypláchněte tlamu vodou a dejte vypít 2-5 dl chladné vody (Nejsou vhodné sodovky ani minerálky, z nichž se může uvolňovat plynný oxid uhličitý. Větší množství požité tekutiny není vhodné, mohlo by vyvolat zvracení a případné vdechnutí žíravin do plic.). K pití se postižené zvíře nesmí nutit, zejména má-li již bolesti v tlamě nebo v krku. Sami nepodávejte živočišné uhlí! (začernění způsobí obtížnější vyšetření stavu sliznice zažívacího traktu a u kyselin a louhů nemá příznivý účinek). Nepodávejte žádné jídlo. Pokud je postižené zvíře v bezvědomí, nebo má-li křeče, nepodávejte ani vodu. Okamžitě zvíře transportuje k veterinárnímu lékaři!
Při požití toxických látek
Neprodleně volejte veterinárního lékaře a na základě jeho doporučení vyvolejte zvracení.
Vyvolání zvracení: Lze provést jen u zvířete, které je při vědomí a nemá křeče, a to do 1 hodiny po požití. Zvracení nevyvolávejte, pokud se jedná o lepidla nebo látky vytvářející pěnu.
Pro vyvolání zvracení dejte vypít asi 0,5-2 dl (podle velikosti zvířete) nejlépe vlažné vody s několika kapkami tekutého mýdla a práškovým nebo rozdrceným aktivním uhlím, odpovídajícím asi 2-5 tabletám (dle velikosti zvířete). Větší množství vody není vhodné, protože v případě, že ke zvracení nedojde, usnadní voda rozpuštění a vstřebání látky rozpustné ve vodě, v horším případě způsobí posun toxické látky dále do trávicího traktu. Dále je k vyvolání zvracení možno podat vlažnou slanou vodu nebo 3 % roztok peroxidu vodíku.
Po požití toxických nebo vysoce toxických látek bezprostředně po vyzvracení nebo do 5 minut P (co nejdříve, pokud je zvíře při vědomí a může polykat) podejte cca 5-20 (podle velikosti zvířete) rozdrcených tablet živočišného uhlí rozmíchaných ve vodě - nezávisle na tom, zda se zvracení podařilo vyvolat! Ihned zavezte psa na veterinu!
Více informací hledejte na www.vettox.cz

diskuze

7. července 2011 v 20:11 | kikina
pište,ptejte se,a raďte......
 


psí nemoci-psí mykoza

7. července 2011 v 20:07 | kikina
Drbe se váš čtyřnohý miláček častěji a zuřivěji? Vykusuje si srst? Možná vás jako první z možných příčin napadnou blechy, ale může se jednat o mnohem menšího parazita - plíseň. Nejen lidé trpí mykózou, mezi drápky ji může mít třeba i váš pes.
Mikrobiální flóra srsti a kůže bývá velmi náchylná k tomu, aby se zde rozbujely kvasinky a plísně. Tradičními přenašeči různých druhů kožních onemocnění jsou především malá zvířátka jako například křečci, morčata, králíčci nebo činčily. U větších zvířat, psů nebo koček, ale především kopytníků se bakteriální nákaza může objevit na drápech, paznehtech a kopytech.
Možnosti nákazy
Zárodky plísní si zvířata mezi sebou předávají přímým kontaktem například při hře. Pokud máte víc mazlíčků ve společné domácnosti, pak mohou být zdrojem nákazy jejich hračky, kartáč, hřeben, deka... Spóry plísní přenášejí i parazité, jako jsou blechy, vši, zákožky. Od malých zvířat se mohou nakazit zvířata větší, výjimkou není ani člověk… Mnohem méně pravděpodobný je opačný způsob, že by se domácí zvíře nakazilo mykózou od nemocného člověka.
Náročná terapie
Bohužel si plísně udržují velmi dlouhou životnost a možnost infekce přetrvává i několik let. Stejně jako u lidí, tak i v případě nemocného zvířete se jedná o časově a leckdy i finančně náročnou terapii. Drobná ložiska plísní se někdy sama vyhojí, ale většinou se postupně rozšiřují, vytvářejí větší okrouhlé skvrny a projevují se silným svěděním. V takovém případě si zvíře může i vytrhávat nebo vykusovat chuchvalce srsti. Pokud jsou postiženy drápy, často dojde zároveň i k jeho zánětu, tzv. onychorexi, dráp se začne třepit a lámat stejně jako u mykózy nehtů u prstů na nohou lidí.
Pokud veterinární lékař odebere zvířeti kožní seškrab a pomocí kultivace určí konkrétní druh plísně, po stanovení diagnózy naordinuje antimykotika. Pro malá i velká zvířata je vhodné použít také volně dostupný biologický přípravek, kterému se říká "chytrá houba". Kromě jeho vlastností je výhodný i v tom, že nebudete muset svádět lítý boj, aby zvíře polklo tabletu, a docházet nebo jezdit k veterináři na aplikaci injekcí. Vzhledem k tomu, že "chytrá houba" působí na všechny druhy plísní, stačí pouze při výskytu kvasinek a plísní podle návodu nemocné zvíře buď vykoupat ve vodní lázni s účinnou látkou, v případě menšího lokálního postižení postříkat nebo potřít. Přípravek lze využít i preventivně na kůži náchylnou k zapářce. "Chytrá houba" pracuje na principu - houba požírá houbu. Jedná se totiž o organismus Pythium oligandrum, který proniká do buněk plísní nebo kvasinek a čerpá z nich pro svoji výživu potřebné látky. Jakmile parazita zahubí, uvolňuje prostor pro znovuosídlení tzv. normální mikroflórou.
Trvale čisté prostředí
Nejdůležitější částí terapie je asanace prostředí, ve kterém se zvíře pohybuje. Nezapomeňte také pečlivě dezinfikovat předměty, s nimiž přichází pravidelně do styku, aby nedošlo k recidivě onemocnění.


psí nemoci-lékárnička na první pomoc pro pejska

7. července 2011 v 20:03 | kikina
Pomyslete na situaci, že jste se svým zvířetem na chalupě na Vysočině, kde je dostupnost veterinárního ošetření velmi špatná a vašeho psa poštípaly vosy. Nebo si zkuste představit, že na dovolené v Chorvatsku váš pes na pláži pozřel uhynulou rybu a nyní zvrací. Obě tyto nepříjemnosti se mohou samozřejmě snadno přihodit, stejně jako desítky dalších nepříjemností.

Pokud tedy jedete se svým zvířetem někam, kde není veterinární ošetření dostupné do 30 minut, doporučujeme vám pořídit si tuto jednoduchou lékárničku, která pokryje potřebu rychlého zásahu v nejčastějších případech onemocnění. Smyslem lékárničky není léčba nějakého problému bez pomoci veterináře, ale okamžitá pomoc zvířeti a získání času na vyhledání veterinární pomoci.
Zde jsou popsané nejčastější situace, které mohou nastat a jejich řešení. K získání popsaných léků se obraťte na veterinárního lékaře. Přejeme vám, abyste tuto lékárničku NIKDY nemuseli použít, ale když takový případ nastane, aby vám byla dobrým pomocníkem.

1. Pes má teplotu, kašle, má průjem, má otevřenou ránu na kůži.
Amoksiklav (antibiotikum) 1 - 0 - 1 po dobu 7 - 10 dní

2. Pes zvrací.
Primamet (snižuje kyselost žaludku) 1 - 0 - 1 po dobu 5 - 7 dní
Ulcogant (pokryje a chrání sliznici žaludku) 1 - 0 - 1 po dobu 5 - 7 dní
(Primamet a Ulcogant se mohou podávat společně)

3. Pes má průjem.
Sulfasalazin (proti zánětu střeva) 1 - 0 - 1 po dobu 7 - 10 dní
(Sulfasalazin se při průjmu podává zároveň s Amoksiklavem - viz výše)

4. Pes má klíště.
Vytočit pomocí pinzety a místo zakapat jodovým roztokem.

5. Pes má povrchovou ránu na kůži.
Zředit jodový roztok 1:1 s vodou a potírat ránu 2 - 3krát denně.
(Zvážit podání Amoksiklavu - viz bod 1.)

6. Psa štípl hmyz, požahaly ho rostliny, akutně se dusí.
Atarax (antihistaminikum) - podat 1 tabletu - provést ihned
Depo - Medrol (steroid) - 0,5 ml roztoku do svaloviny zadní nohy - provést ihned
Prednison tablety (steroid) 0 - 0 - 1 = začít podávat cca 6 hodin po injekcích

7. Pes náhle přivírá oko, slzí a má zarudlou spojivku.
Maxitrol kapky - nakapat 2 kapky do oka a rychle vyhledat veterinárního lékaře

8. Pes třepe hlavou, drbe si ušní boltec.
Surolan kapky - do postiženého ucha aplikovat 2krát denně a vyhledat veterinárního lékaře

Poznámka: V každé z uvedených situací je vždy lépe vyhledat veterinárního lékaře! Lékárnička slouží pouze pro poskytnutí první pomoci v případě nedostupnosti veterinární péče!
Autor textu: MVDr. Martin Grym,

psí nemoci-výtok z očí

7. července 2011 v 19:59 | kikina
Pokud Vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, když je v ovzduší mnoho pylů).
Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku a pokud jde o nemoc v pozdějším stádiu, bolest bude velká a oko bude zůstávat polozavřené. Může se vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme, poté, neustávají- li příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku, a nebo také špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko.
Pokud na Vašem psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.
Při vchlípení víčka, je nutné zasáhnout chirurgicky. Entropium se projevuje stočením jednoho, nebo obou víček směrem dovnitř do oka, směrem k rohovce. Může být vrozené (čau čau) a nebo získané po úrazu. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stádiu. Pomoci mohou oční kapky, někdy je potřeba chirurgický zákrok.
Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené a nebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí.
Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé a proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stádiu nemoc je. Pokud je v raném stádiu, veterinář Vám jen předepíše kapky, pokud je v pozdějším, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.
Keratitida je zánět rohovky často spojený se zánětem spojivky. Rohovka přestává být průhledná, po několika dnech můžeme pozorovat rudé cévky. Často je spojena se špatnou tvorbou slz, což způsobuje vysychání oka. Hlavními příčinami jsou infekce nebo alergie. Nejčastěji se léčí pomocí očních protizánětlivých kapek a v případě v malé tvorbě slz jsou do oka několikrát denně vkapávány tzv. umělé slzy.
Uveitida nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené a pes se vyhýbá světlu.Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné léčit jej pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.
Další oční nemocí, která často postihuje psi je glaukom, nebo li zelený zákal čočky. Pes začne špatně vidět a příznaky můžeme pozorovat i pouhým okem - zvětší se celá bulva. Glaukom je pro psy velice bolestivá nemoc.
Někdy se může objevit oboustranný zákal čočky, tzv.bílý zákal, většinou postihuje starší psy. Tato nemoc se vyvíjí pomalu, vede ale ke ztrátě zraku.
Při jakýchkoliv přetrvávajících obtížích navštivte s pejskem veterináře, aby posoudil závažnost nemoci.
K nejvážnějším patří onemocnění sítnice nebo dokonce postižení nervového systému. Aby mohl veterinář určit přesnou diagnózu, pravděpodobně bude muset Váš pes absolvovat i další nezbytná vyšetření například elektroretinografii.
Atrofie sítnice je dědičné onemocnění, postihující zejména kokršpaněly a pudly. Pes v šeru špatně vidí - projevuje se u něj tzv. šeroslepost.

chcete zabránit týrání zvířat????tak se na tohle určitě jukněte

6. července 2011 v 19:17 | kikina
tento zákon by měl pomoci:

Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb.
na ochranu zvířat proti týrání,
novelizovaný Zákonem ČNR č. 162/1993 Sb.


Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Část první
Obecná ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
§ 2
(1) Zakazuje se týrání zvířat jak volně žijících, tak i chovaných v lidské péči.
(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.
§ 3
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo zvířata, přepravuje zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické zahrady,
b) zvířetem obratlovec kromě člověka, nikoliv však plody (féty) nebo embrya.
c) pokusným zvířetem zvíře, které je použito k pokusným účelům, je s ním manipulováno a jsou vytvářeny a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují.
d) volně žijícím zvířetem zvíře, které se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka,
e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti nebo osobní spotřebě,
f) zvířetem v lidské péči zvíře, jež je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
g) nebezpečným zvířetem zvíře, které v dané situaci bezprostředně ohrožuje člověka,
h) nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání jedince tohoto druhu, nebezpečné druhy zvířat stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo") vyhláškou,
i) utrpením stav zvířete, který je způsobován nepřirozenými podněty vyvolávajícími strach, zranění, bolest, zdravotní poruchy nebo až smrt,
j) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
k) hospodářským zvířetem zvíře využívané k hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, lichokopytníci, králíci kožešinová zvířata a ryby.
l) porážkou usmrcení hospodářského zvířete za účelem využití jeho produktů,
m) usmrcením bezbolestné usmrcení zvířete,
n) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována zvířata pro pokusné účely,
o) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu zvířata určená k pokusným účelům,
p) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusným účelům,
r) projektem základního výzkumu soubor pokusů na zvířatech zaměřený na získávání nových poznatků,
s) testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky neměnně opakují,
t) vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,
u) bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu,
1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,
2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,
3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí.
§ 4
Za týrání se považuje
a) nutit zvíře k výkonům které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,
c) z jiných než zdravotních nebo pokusných důvodů
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní přepis jinak,
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,
e) podávat zvířeti dopingové látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k vypuštění do volné přírody,
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířat, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde-li o případy uvedené v § 7, odst. 3,
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových soustav zvířat.
i) podávat zvířeti bez souhlasu odborně způsobilého veterinárního pracovníka veterinární léčiva a přípravky, dále jen "přípravky", s výjimkou přípravků, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou, nejde li o pokusy na zvířatech,
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,
l ) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
n) používat k vázání zvířete prostředky, které způsobují utrpení,
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným způsobem,
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný.
§ 5
(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
(2) Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů hospodářského zvířete
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,
e) nařízené ochranné a zdolávací opatření při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat,
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti,
g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat,
h) opatření v boji proti škůdcům.
(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvácením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.
(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle § 7 tohoto zákona.
(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.
(7) Nestanoví-li tento zákona jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení nebo jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí.
§ 6
Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.
§ 7
(1) S výjimkou pokusů na zvířatech (část třetí) se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou.
(2) Znecitlivění se nepožaduje
a) jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobovalo bolest větší než zákrok sám.
(3) Znecitlivění se rovněž nepožaduje při
a) kastraci telat, selat, kůzlat, jehňat a králíků samčího pohlaví mladších 8 týdnů, kteří netrpí nějakou anatomickou vadou,
b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů, pokud se neprovádí kauterizací, případně chirurgickou extirpací,
c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,
d) odstraňování ostruhy kohoutů během prvního dne života,
e) kauterizaci zobáků a hřebenů hrabavé drůbeže,
f) extirpaci zubů savých selat,
g) označování zvířat, zejména jejich tetováním a vrubováním uší, a jestliže je zákrok prováděn osobami odborně způsobilými.
§ 8
Chovatel je povinen umožnit pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a obecně závazných předpisů vydaných na jeho základě vstup do objektů chovu, do objektů, v nichž je provozována obchodní činnost se zvířaty, přepravují se zvířata, jsou porážena hospodářská zvířata anebo prováděny pokusy na zvířatech.
Část druhá
Ochrana hospodářských zvířat, zvířat v zájmových chovech
a volně žijících zvířat
§ 9
Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno
a) chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,
b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách,
1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení,
2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,
3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví.
§ 10
Dojde-li k poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit, jde li o technologické zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo.
§ 11
(1) Chovatel je povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně pečlivou prohlídku technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat.
(2) Chovatel je povinen mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu.
§ 12
zrušen.
§ 13
Ochrana zvířat v zájmových chovech
(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcía zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit optření proti úniku zvířat.
(2) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířatna základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.
(3) Chov nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin, mimo zařízení zoologických zahrad registrovaných státem podléhá schválení okresní nebo městské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.
(4) Žádost o povolení chovu musí obsahovat
a) jméno a příjmení odpovědné osoby a její kvalifikaci,
b) druh a počet chovaných jedinců,
c) stručný popis chovu a jeho vybavení.
(5) Příslušná okresní nebo městská veterinární správa neudělí povolení podle odstavce 3, nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa může povolení změnit nebo odejmout jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.
§ 13a
Zvlášní podmínky pro obchod se zvířaty
určenými pro zájmové chovy
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění
a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,
b) provozuje jezdecký nebo jízdní podnik, je povinna do jednoho měsíce od zahájení podnikání oznámit výkon živnosti příslušné okresní nebo městské veterinární správě.
(2) Zjistí-li příslušná okresní nebo městská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let.
§ 14
Ochrana volně žijících zvířat
(1) Je zakázáno lovit zvířata
a) pomocí želez, ok, tluček a sítí,
b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování,
c) do jestřábích košů a pomocí lepu,
d) pomocí výbušnin,
e) pomocí luků a samostřílů,
f ) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními předpisy.
(2) Odchyt a usmrcování volně žijících zvířat, patřících do skupin karanténních škůdců, se řídí zvláštními předpisy.
(3) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.
Část třetí
Ochrana pokusných zvířat
§ 15
(1) Za pokusy na zvířatech (dále jen "pokusy") se považují zákroky na živých zvířatech nebo manipulace s nimi za účelem a) ověření vědecké doměnky a získání nových poznatků,
b) stanovení diagnózy,
c) vývoje a ověřování biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto charakteru,
d) testace,
e) použití zvířete v rámci pokusného zkoumání jeho reakcí,
f) výuky.
(2) Pokusy se smějí provádět jen v uživatelských zařízeních, kterým bylo Ústřední komisí pro ochranu zvířat (dále jen "ústřední komise") uděleno oprávnění (dále jen "akreditace"), mají potřebné odborně způsobilé pracovníky a zařízení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.
(3) Pokusy mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a to je-li předpokládaná bolest, utrpení nebo poškozování pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna a jsou nezbytné z důvodů
a) předcházení, poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířete,
b) poznání poškození životního prostředí,
c) základního výzkumu a vyhledávacího výzkumu,
d) ověřování nezávadnosti látek nebo výrobků pro zdraví člověka nebo zvířete anebo jejich účinnosti proti škůdcům,
e) výroby sér, očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,
f) zachování nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,
g) výuky na středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním vzdělávání občanů, především v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.
(4) Pokusy musejí být prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaným, odpovídajících kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního stavu a podmínek jejich životního prostředí. Toulavá a zaběhlá zvířata nesmějí být k pokusům používána.
(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje zkoušení zbraní, munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.
§ 16
Právnické a fyzické osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny
a) zabezpečit, aby zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
b) provádět pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
c) používat k pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířat pouzejedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů,
d) zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči o ně,
e) připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů, a tak snižovat množství používaných zvířat,
f ) při používání jiných než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,
g) provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti.
§ 17
Řídit a kontrolovat pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia, postgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany zvířat.
§ 18
(1) Chovná a dodavatelská zařízení jsou povinna vést a uchovávat po dobu tří let záznamy
a) o počtu a druhu prodaných zvířat a datu jejich prodeje s uvedením jména, příjmení a adresy příjemce,
b) o počtu a druhu uhynulých zvířat,
(2) Uživatelská zařízení jsou povinna
a) ustavit v rámci zařízení osobu odpovědnou za péči o pokusná zvířata,
b) zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,
c) vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí. Tyto záznamy musí být uchovány po dobu nejméně tří let.
(3) Uživatelské zařízení zřizuje odborné komise, které
a) kontrolují plnění povinností stanovených v odstavci 2,
b) vyjadřují se k navrhovaným projektům základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testacím a bezpečnostním zárukám a předkládají je příslušnému státnímu orgánu (§ 23),
c) povolují pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů,
d) ověřují odbornou způsobilost pracovníků se středoškolským vzděláním a ošetřovatelů pokusných zvířat a vydávají o tom osvědčení,
e) podávají souhrnné zprávy o činnosti podle písmen a) až d) příslušnému státnímu orgánu (§ 23).
(4) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a subhumánní primáti označeni trvale identifikační značkou, dříve než jsou odstaveni od matky, výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena u jednoho zařízení uvedeného v odstavci 1 do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit, v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.
(5) Ze záznamu každého zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a subhumánního primáta.
Část čtvrtá
Orgány ochrany zvířat
§ 19
(1) Orgány ochrany zvířat jsou
a) ministestvo,
b) ústřední komise,
c) orgány veterinární správy,
d) ústřední orgány státní správy, pokud do jejich působnosti spadá řízení právnických osob, jejichž předmětem činnosti je provádění pokusů na zvířatech, a Akademie věd České republiky (dále jen "příslušné státní orgány").
(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.
§ 20
Ministerstvo
a) stanoví hlavní úkoly na úseku ochra ny zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,
b) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,
c) spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
§ 21
Ústřední komise
(1) Ústřední komise doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.
(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími, které se podélejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
(3) Ústřední komise
a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech včetně zvířat v zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,
b) vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých pro testace, bezpečnostní záruky, projekty základního výzkumu, vyhledávací výzkum a výuku,
c) stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a dodavatelská zařízení,
d) stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty,
e) rozhoduje o udělení akreditace uživatelským zařízením,
f) projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,
g) schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.
(4) Pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových chovech včetně zvířat v zoologických zahradách a pokusných zvířat.
(5) Proti rozhodnutí ústřední komise ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) se nelze odvolat; proti tomuto rozhodnutí je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.
§ 22
Orgány veterinární správy
(1) Okresní a městské veterinární správy
a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,
b) schvalují chov nebezpečných druhů zvířat podle § 13 odst. 3 tohoto zákona.
(2) Státní veterinární správa České republiky vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí.
§ 23
Příslušné státní orgány
(1) Příslušné státní orgány
a) vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí /§ 18 odst. 3 písm. b)/ povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky,
b) vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,
c) v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,
d) vydávají osvědčení podle § 17 tohoto zákona.
(2) Proti rozhodnutí příslušného státního orgánu podle odst. 1 písm. a) lze podat do 15 dnů námitky ústřední komisi, která rozhodne s konečnou platností.
(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků.
§ 24
Obce
a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,
b) ukládají pokuty chovatelům podle § 27 tohoto zákona.
§ 25
Pracovníci orgánu ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými předpisy vydanými na jeho základě jsou oprávněni
a) vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena,
b) vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti, tato pomoc je bezplatná.
§ 26
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník, který dosáhl věku 18 let, získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalosti právních předpisů vztahující se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.
Část pátá
Správní delikty chovatelů a přestupky
§ 27
Správní delikty chovatelů
(1) Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání so dopustí chovatel, který
a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,
b) poruší jinou povinnost stanovenou chovateli tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.
(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 50 000 Kč a za opětovné porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 200 000 Kč.
(3) Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se chovatel dopustil v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti uvedené v odstavci 1, za něž mu byla uložena pokuta.
(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze chovateli uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(7) Výnos pokut je příjmem obcí.
§ 28
Přestupky
(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí občan, který
a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,
b) chová jedice nebezpečného druhu zvířat bez schválení podle § 13 odst. 3 tohoto zákona,
c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými předpisy vydanými na jeho základě,
d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) a za opětovné spáchání přestupku podle odstavce 1 pím. c) pokutu do výše 15 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 písm. c) byl spáchán opětovně, dopustil-li se ho občan, kterému byla v posledním roce za jednání podle odst. 1 písm. c) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné právní předpisy.
§ 28a
Zvláštní opatření
(1) Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může obec správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Odvolání proti rozhodutí o odebrání zvířete nemá odkladný účinek.
(2) Náklady spojené s odebráním zvířete a následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.
(3) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.
(4) O nákladech podle odstavců 2 a 3 rozhoduje obec ve správním řízení.
Část šestá
Závěrečná ustanovení
§ 29
Ministerstvo na návrh ústřední komise upraví vyhláškou bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, jejich označování a způsob vedení jejich evidence, složení činnosti odborných komisí (podle § 18 odst. 3) a rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení.
§ 30
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1993.
Burešová v.r.
Pithart v.r.


krmení pro kočičky

6. července 2011 v 19:11 | kikina
já osobně bych volila WHISKAS....já kupuju svým kočičkám jen WHISKAS,ať už to jsou konzervy WHISKAS,nebo výživné polštářky,nebo šunkové kolečka,jsou prostě značky WHISKAS....jo,a neřešte zda je na obalu:pro dospělé kočky...
samo že to můžete dát i kotěti....a to samé i naopak....já mám vždy také na obalu:pro dospělé kočky,a dávám to stejně i kotěti,a žije....a mléko k tomu jim dávám 3x denně...nanejvýše 4x ale více ne....mohly by potom dostat nemoc....
já jsem třeba mím koťatům koupila v globusu WHISKAS ADULT za 90Kč. ...je to velké balení výživného mlsání pro kočky.....ale dávám jim jen trochu,ale za to 2x denně....je to dobrá strava pro mé miláčky.....ničím jiným je neživím přes den....teda ještě mlékem samozřejmě....a máte v tom balení různé výživné a pro kočičky přímo výborné příchutě....vaše kočičky budou potom tak spokojené.....

kočičky

6. července 2011 v 18:49 | kikina
chtěla bych vás o něco poprosit......právě mám 3 kočičky....1kocourek a 2 kočičí slečny....kocourek je monty ale pro 2 černé kočičí slečny jméno ještě nemám,takže prosím pište mi nápady na jména pro dvě černé kočičí slečny....děkuji...potom až budou větší,tak sem vložím fotečku:)tak děkuji....

týrání zvířat!!!

3. listopadu 2010 v 14:45 | kikina
začnu tímhle,
jak nám všem je,když nám někdo uvaří naše oblíbené jídlo,a my si pochutnáváme,
(když to takhle napíšu)vlastně na zvířeti...
vždyť určitě naše aspoň jedno oblíbené jídlo,je z masa,a jen díky tomu aby se to jídlo mohlo udělat,zabíjejí 1 000 000 zvířat,ať to jsou psy,kuřata,prasata,králíci atd.
my si vůbec neuvědomujeme co děláme když si někomu řekneme ať uvaří naše nějaké oblíbené jídlo,které je určo z masa..
my si řekneme:nikdy bych netýral(a) žádné zvíře,to je ohavnost,jenže my ty zvířata vlastně týráme...
plno lidí je vlastně zabíjejí jen kvůli nám,aby jsme my měli co jíst...
protože my jsme ty vižší,a myslíme si o sobě že jsme ty nejlepší,jenže když si to takhle porovnáme tak jak by vlastně bylo nám kdyby jsme se narodily jako třeba kuře,běhaly by jsme si podvoře a najednou nás pro potravu třeba někdo zastřelil?co,jak by nám asi bylo?a třeba za pár let už bude někdo jiný vyžší,a bude zabíjet pro svou potravu zase nás..kdyby ten vyžší bylo zvíře,tak pro zvíře se ráda obětuji,ale ono to zvíře nebude,to bude třeba lidožrout,prostě monstrum..já vím že je to hnusný,a proto to jsem píšu já nechci aby kvůli tomuhle už nikdo nejedl maso,ale chci aby si každý uvědomil co vlastně vspůsobuje tím,že si pochutnává na např. řízku,kuřeti,králíkovi,a dokonce v nějakých zemích jedí opravdu i psy...
mě to přijde dost ohavný a proto skoro nejím už maso,a jím ho jen když je to nutné....

Kam dál